Skip to content

Metropolitní Praha Posts

Esej – Město a zeď: Pohled zvenčí na nové plánování Prahy

Tadeáš Říha – architekt (studoval na technických univerzitách v Praze a Holandském Delftu. Při studiu pracoval v ateliérech v Praze a Rotterdamu. V současné době působí v Londýně ve studiu 6a architects prof. Toma Emersona.) /zveřejněno 27. 9. 2016 na blogu Hospodářských novin /http://riha.blog.ihned.cz/c1-65454700-mesto-a-zed-pohled-zvenci-na-nove-planovani-prahy Před několika měsíci jsem na popud Kanceláře Metropolitního plánu napsal sérii krátkých textů k novému plánu Prahy. Měl to být vnější pohled na některé jeho teze. Dnes, po odvolání ředitele IPRu a odchodu téměř všech zaměstnanců kanceláře zveřejňuji jeden z nich tady jako nostalgický pohled do minulosti, nebo jako připomínku snad ne ještě úplně ztracené budoucnosti.…

Mýty a fakta – Jak plán omezuje rozvoj města do otevřené krajiny

Proč Metropolitní plán omezuje rozvoj města do otevřené krajiny? http://plan.iprpraha.cz/cs/caste-dotazy Jedním ze základních principů Metropolitního plánu je zastavení rozpínání zástavby města do otevřené krajiny. Rozšiřování zástavby na úkor krajiny je neekonomické, neekologické a nekoncepční. Navíc, v případě Prahy, je zástavba do krajiny neopodstatněná vzhledem k tomu, že Praha disponuje množstvím nevyužitých ploch a brownfieldů v rámci města. Podle výpočtů IPR Praha má Praha uvnitř města tolik volných zanedbaných ploch vhodných pro vznik nových městských čtvrtí (např. nádraží Smíchov, Nákladové nádraží Žižkov, nádraží v Bubnech, brownfield ve Vysočanech), že by se tam při zachování současné hustoty zalidnění hlavního města vešlo na 430 tisíc nových…

Architekti podporují- Tomáš Novotný

Minulý týden jsem zaznamenal zprávu, že expertní komise, která dva měsíce studovala přípravu Metropolitního plánu, konstatovala, že rozpracovaný plán je v souladu se zákonem a je třeba v něm pokračovat. Očekával bych, že taková zpráva, po vší kritice, která se od počátku práce na něm na hlavu autorů snáší, bude s patřičným důrazem zveřejněna všemi medii. Zatím jsem ji, ve zkrácené verzi, zaznamenal pouze na webu stavbaweb. Architektonický archiweb, přetékající kritikou IPRu a MP, až dosud, nereagoval.(píšu tuto glosu 18.9)   Každé léto beru do ruky knížku svého otce Prahou posedlý…, kde velkou část svého vzpomínání věnuje Praze a jejímu plánování (jedna z kapitol…

Vybavenost v plánu

Zajišťuje Metropolitní plán plochy pro veřejnou vybavenost? zdroj: http://plan.iprpraha.cz/cs/caste-dotazy————————— a z odpovědi zpracovatelů dokumentace, viz odkaz na přiložený soubor    reakce_na_stanovisko_uvodni_cast_00_bw Ano, návrh Metropolitního plánu vymezuje plochy pro novou veřejnou vybavenost na základě analýzy deficitů veřejné vybavenosti a požadavků městských částí. Díky novému přístupu plán umožňuje na rozdíl od současného územního plánu umístit občanskou vybavenost kdekoliv v lokalitě s obytným způsobem využití i bez konkrétního vymezení funkční plochou a hlavně aniž by byla potřeba změna územního plánu. To umožní flexibilně reagovat na důsledky demografických změn, jako je v současné době nedostatek mateřských školek, či domovů pro seniory. Ano, návrh Metropolitního plánu vymezuje plochy pro…

Historické paralely- Jiří Novotný vzpomíná na projednávání plánu Prahy v 50. letech

“…narazil jsem poprvé. Bylo to na začátku padeátých let, kdy jsme všichni měli nejpopletenější hlavy všudypřítomné ideologie… Právě jsme dokončili návrh směrného plánu, když se vrátil z Moskvy náměstek primátora architekt Václav Chamrád, nadřízený naší Kanceláře pro územní plán Prahy. Přijel odtamtud plný doktríny sovětské stavby měst…” vzpomíná architekt Jiří Novotný ve své knize Prahou posedlý

Rozhovor – Od elementárního urbanismu k metropolitnímu plánu

článek vyšel roku 2012 v časopise ERA z úvodníku Filipa Landy vyjímáme: “Potřeba nových pohledů na český urbanismus a územní plánování je dlouho diskutované téma. Plány jakožto nástroje rozvoje nestačí reagovat na výzvy rychle se měnící společnosti. Prvních dvacet let po společenských změnách se (nejen) vinou absence kvalitního vzdělávání těžko hledaly cesty, jak správně uskutečňovat architektonický rozvoj našich měst. Nyní stojíme v bodě, kdy fáze idejí konečně dostává konkrétní obrysy. Objevují se první realizace, které nejsou poplatné dosavadnímu územnímu plánování, a přitom se jim podařilo prosáknout bariérou legislativních hradeb. Český urbanismus dost možná právě teď vstupuje do 21. století. Už…

Ředitel IPR Praha Petr Hlaváček odchází z funkce na základě rozhodnutí Rady hl. m. Prahy

Rada hl. m. Prahy tento týden odvolala dosavadního ředitele Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka a řízením instituce pověřila jeho zástupce Ondřeje Boháče. Ing. arch. Petr Hlaváček zastával funkci ředitele od února 2015 poté, co úspěšně prošel otevřeným výběrovým řízením a odborná komise jej doporučila Radě hl. m. Prahy jako nejlepšího možného kandidáta.