První část Stěnám sienské radnice vévodí slavné Lorenzettiho fresky – Alegorie spravedlivé vlády a důsledky dobré a špatné vlády. To bylo někdy kolem roku 1350. Od 20. září 2016, kdy pražští radní odvolali Petra Hlaváčka z pozice ředitele IPRu, přemýšlím o tom, jak bych na stěnách pražské radnice alegorii z doby současné ztvárnil já. A vůbec – jak se na celou věc okolo Metropolitního plánu dívat z nadhledu. Ono je to totiž z normálního lidského horizontu stěží pochopitelné. Vzdálený a neinformovaný pozorovatel může nabýt dojmu, že nastal čas bořit. Titulky bulvárních médií tomu letos na jaře nasvědčovaly. Protože nejsem vzdáleným…
Archiv pro štítek: Eseje
V první části jsem pozornost upřel k městským částem poněkud více, než by snad bývalo postačovalo. Obdobně by bylo možné provést hlubinné vrty i na dalších místech. Ono to beztak bude nutné udělat, bude nutné vše správně pojmenovat a kontaminovaný prostor intenzivně čistit. Ohlédnutí nebývá ke škodě. Domnívám se, že bez této mezifáze nebude možné pokračovat. Bude to vyžadovat opravdovou spolupráci. Ono se totiž opravdu přihodilo něco dalekosáhlejšího, nemající charakter neporozumění nebo omylu v interpretaci. Nejde o nic menšího, než o zásadní ideový spor, ve kterém nejsou zbraně rozdány férově. Nechci se mýlit, ale odpověď možná nalezneme v Konceptu odůvodnění.…
Žirafy, které již svůj pavilon v horní části ZOO mají, se obávají, že s příchodem goril přijde tato lokalita o svůj poklidný rezidenční ráz. „O gorilách je známo, že každá má minimálně dvě auta, obáváme se razantního zvýšení dopravní zátěže v této doposud klidné části zahrady“ uvedla Ž.F. z žirafího sdružení „Savana sobě“. Gorily se brání, že je snad všeobecně známo, že opice auta řídit neumí a také žádná auta nemají. Je však faktem, že dle aktuálních stavebních předpisů bude muset mít pavilon goril 58 parkovacích míst. Zástupce goril naopak upozorňuje, že před časem postavený pavilon žiraf nesplňuje normy oslunění…
V pražské zoologické zahradě se zvířátka rozhodla, že postaví nový pavilon pro ledního medvěda. Přihlásila se žába a kvákala : MY to dokážeme. Zvířátka žábě věřila a protože toho o ledním medvědovi a stavění pavilonů nic moc nevěděla, a raději se neptala, kdo je MY. Panda sice ledního medvěda už viděla, ale myslela spíš na pavilon, a tak pověřila žábu, aby to tedy zařídila. Aby mohla žába postavit nový pavilon, vyhnala starého hodného ledního medvěda. Sojce se nepodařilo přesvědčit zbytek zvířátek v zoo, že žába kváká nazdařbůh a nemá žádný plán. Liška ryšavá, a rys ostrovid se usmívali pod vousy, a ostatní…
Tadeáš Říha – architekt (studoval na technických univerzitách v Praze a Holandském Delftu. Při studiu pracoval v ateliérech v Praze a Rotterdamu. V současné době působí v Londýně ve studiu 6a architects prof. Toma Emersona.) /zveřejněno 27. 9. 2016 na blogu Hospodářských novin/ “Při pohledu z okna viděla pacientka místo krajiny jen sérii zarámovaných objektů, které se jí tak zdály zvláštní nebo neobyčejně významné.”Jedním z projevů schizofrenie je takzvaná fragmentace vnímání světa. Pacient vidí izolované části, nedůležité detaily vystupují do popředí a celkový obraz ztrácí jakýkoli smysl. Výsledkem je vnímání jako asambláž. Pokoj se skládá ze šesti stěn a dveře v nich jsou…
Starý Pelikán neměl co dělat, tak nařídil zvířátkům, že si musí přestavět pavilony. Zvířátka se těšila, protože staré Pelikánovy pavilony byly beztak nepohodlné a musely se pořád přestavovat. Pozvala si na práci Bobry. Pelikán se urazil, že zvířátka jeho pavilony nechtějí, a šel si stěžovat Žábě. Žába začala kvákat, že Bobři staví beztak jen pro Kapříky a že by to uměla líp. Zvířátka ji moc neposlouchala, ale začala podezírat Bobry, protože Kapříky neměla moc ráda. Bobři mezitím pracovali. Žába se spolčila s Pejskem a Kočičkou a přibraly k sobě Myš. Šli spolu za Surikatou a namluvily jí, že umí postavit nádherný pavilon…
/Josef Smutný / autor je architekt / 2.10.2016 / Po 13 dnech od zahájení akce „likvidace Metropolitního plánu“ zahajuje Petra Kolínská 30.9.2016 svůj blog důrazně, ale jaksi dvojsečně. Petra Kolínská – Politik jako arogantní ignorant, aneb kdo může mluvit do územního plánování Z názvu jejího textu je cítit jakási nejistota a obratem nutnost okamžité obhajoby. Sama sebe nesmyslně staví do polohy arogantního ignoranta, a vzápětí se „skromně“ ptá či spíše si staví otázku na kladně znějící odpověď, zda v této pozici může ona (nebo kdo-si) mluvit do územního plánování. Jistě, Petra Kolínská není arogantní ignorant – to je ve skutečnosti jistě někdo…
Tadeáš Říha – architekt (studoval na technických univerzitách v Praze a Holandském Delftu. Při studiu pracoval v ateliérech v Praze a Rotterdamu. V současné době působí v Londýně ve studiu 6a architects prof. Toma Emersona.) /zveřejněno 27. 9. 2016 na blogu Hospodářských novin /http://riha.blog.ihned.cz/c1-65454700-mesto-a-zed-pohled-zvenci-na-nove-planovani-prahy Před několika měsíci jsem na popud Kanceláře Metropolitního plánu napsal sérii krátkých textů k novému plánu Prahy. Měl to být vnější pohled na některé jeho teze. Dnes, po odvolání ředitele IPRu a odchodu téměř všech zaměstnanců kanceláře zveřejňuji jeden z nich tady jako nostalgický pohled do minulosti, nebo jako připomínku snad ne ještě úplně ztracené budoucnosti.…
“…narazil jsem poprvé. Bylo to na začátku padeátých let, kdy jsme všichni měli nejpopletenější hlavy všudypřítomné ideologie… Právě jsme dokončili návrh směrného plánu, když se vrátil z Moskvy náměstek primátora architekt Václav Chamrád, nadřízený naší Kanceláře pro územní plán Prahy. Přijel odtamtud plný doktríny sovětské stavby měst…” vzpomíná architekt Jiří Novotný ve své knize Prahou posedlý