Zajišťuje Metropolitní plán plochy pro veřejnou vybavenost?
zdroj: http://plan.iprpraha.cz/cs/caste-dotazy—————————
a z odpovědi zpracovatelů dokumentace, viz odkaz na přiložený soubor reakce_na_stanovisko_uvodni_cast_00_bw
Ano, návrh Metropolitního plánu vymezuje plochy pro novou veřejnou vybavenost na základě analýzy deficitů veřejné vybavenosti a požadavků městských částí. Díky novému přístupu plán umožňuje na rozdíl od současného územního plánu umístit občanskou vybavenost kdekoliv v lokalitě s obytným způsobem využití i bez konkrétního vymezení funkční plochou a hlavně aniž by byla potřeba změna územního plánu.
To umožní flexibilně reagovat na důsledky demografických změn, jako je v současné době nedostatek mateřských školek, či domovů pro seniory.
Ano, návrh Metropolitního plánu vymezuje plochy pro novou veřejnou vybavenost na základě analýzy deficitů veřejné vybavenosti a požadavků městských částí. Díky novému přístupu plán umožňuje na rozdíl od současného územního plánu umístit občanskou vybavenost kdekoliv v lokalitě s obytným způsobem využití i bez konkrétního vymezení funkční plochou a hlavně aniž by byla potřeba změna územního plánu. Díky tomu bude možné flexibilně reagovat na důsledky demografických změn, jako je v současné době nedostatek mateřských školek, či domovů pro seniory.
Návrh Metropolitního plánu dělí veřejnou vybavenost na občanskou (např. školy, školky, domovy seniorů, kostely a obchody), komerční (větší obchodní domy, prodejní haly apod.) a rekreační vybavenost (např. fotbalová hřiště, tenisové kurty apod.). Pro všechny typy vymezuje návrh plánu na území Prahy buď konkrétní plochy, nebo je vymezuje procentem. Pokud je návrh plánu zakresluje do konkrétní plochy, tak jejich polohu často návrh přebírá z platného územního plánu a aktuálnost vymezení byla konzultována se zástupci městských částí. V transformačních a rozvojových plochách navrhuje Metropolitní plán veřejnou vybavenost procentem, nebo bodem s definovaným okolím. Ten může například říct, že nejdále v okolí 50 metrů od vymezeného bodu musí vzniknout park.
Bod reprezentuje konkrétní rozlohu plochy, která musí být rezervována pro veřejnou vybavenost v definovaném okolí.
Poslední možností je parametrické vymezení procentem. Takto se vybavenost určuje v největších transformačních a rozvojových plochách, kde návrh pomocí procenta vyjadřuje minimální plochu, která musí být rezervována pro občanskou vybavenost, ale neříká přesně, kde má budova vybavenosti být. Proč? Případné umístění vybavenosti na konkrétní místo by bylo velmi složité zdůvodnit ve chvíli, kdy ještě neexistuje podrobná představa, jak má být území uspořádáno (není jasné, kde mají být ulice, parky a kde stavební bloky).
Pokud by Metropolitní plán vymezil veřejnou vybavenost do konkrétní plochy bez podrobnějších studií, bylo by takové umístění závazné i pro podrobnější dokumentace (např. regulační plán, územní studie nebo územní plán části Prahy), která by jej nemohla zpřesnit nebo umístit chytřeji tak, aby vybavenost navazovala na ulice, parky a městskou hromadnou dopravu. Budovy občanské vybavenosti také často hrají v rámci čtvrtí z hlediska prostorové kompozice dominantní úlohu a jsou umísťovány na osy, či do jiných exponovaných poloh. V hlavním výkrese jsou zobrazeny pouze návrhy veřejné vybavenosti, vymezení ploch stavové veřejné vybavenosti se nachází ve schématu číslo 8 návrhu Metropolitního plánu.
doplnění textu: možné řešení z pohledu Zpracovatele jako reakce na doporučení pracovní skupiny:
Reakce zpracovatel: Po podrobném prostudování Stanoviska je dnes možné konstatovat, že tam, kde se řešení jeví jednoznačné, navrhujeme okamžitá opatření (některé body již dokonce byly do dokumentace zapracovány v minulých měsících). Tam, kde se ovšem řešení zcela jasné nezdá, a kde by bylo možné souhlasit s několika variantami, aniž by to snížilo kvalitu výsledného díla, doporučujeme další diskusi.
Diskuse budou organizovány na základě připravených rozborů možností a z nich plynoucích důsledků na celou dokumentaci. Závěry Odborných diskusí by potom mohly naznačit jednotlivá rozhodnutí, ke kterému řešení se ve výsledku při dopracování návrhu Metropolitního plánu přiklonit. To se týká zejména hledání celkového potenciálu a kompozice města, s tím související parametrické a grafické regulace míst s největším rozvojovým potenciálem, regulace výšek a v neposlední řadě řešení veřejné vybavenosti a infrastruktury obecně.
…..
Závěry a doporučení pracovní skupiny a možné řešení z pohledu Zpracovatele (podtržený text):
bod 7.Veřejná vybavenost – Ve stabilizovaném území zvážit vymezení stávajících areálů občanského vybavení obdobně jako v návrhu pro rozvojové a transformační území.
Vymezení stávající veřejné (zejména občanské) vybavenosti bude dopracováno i s ohledem na požadavky městských částí, je však potřeba důkladně zvážit zvolenou podrobnost. Zde se jeví další odborné diskuse jako nevyhnutelné.
-Při parametrickém vymezení veřejné vybavenosti v rozvojovém a transformačním území zpřesnit odůvodnění pro aplikaci v konkrétních řízeních. Odůvodnění bude zpřesněno.