Proč Metropolitní plán omezuje rozvoj města do otevřené krajiny?
http://plan.iprpraha.cz/cs/caste-dotazy
Jedním ze základních principů Metropolitního plánu je zastavení rozpínání zástavby města do otevřené krajiny. Rozšiřování zástavby na úkor krajiny je neekonomické, neekologické a nekoncepční. Navíc, v případě Prahy, je zástavba do krajiny neopodstatněná vzhledem k tomu, že Praha disponuje množstvím nevyužitých ploch a brownfieldů v rámci města.
Podle výpočtů IPR Praha má Praha uvnitř města tolik volných zanedbaných ploch vhodných pro vznik nových městských čtvrtí (např. nádraží Smíchov, Nákladové nádraží Žižkov, nádraží v Bubnech, brownfield ve Vysočanech), že by se tam při zachování současné hustoty zalidnění hlavního města vešlo na 430 tisíc nových obyvatel. Takový počet odpovídá nejodvážnější variantě demografické prognózy pro horizont roku 2050. Podle realističtější střední varianty prognózy se do Prahy přistěhuje asi polovina tohoto počtu obyvatel.
To znamená, že Praha nemusí zabírat okolní volnou krajinu, aby dokázala zajistit poptávku po nových bytech včetně nutné výstavby bytů, vhodných pro obnovu bytového fondu.
Proto Metropolitní plán nepřebírá rozvojové plochy, které současný územní plán chápe jako rezervní. Tím výrazně omezuje růst města do otevřené krajiny a naopak směřuje energii do vnitřních nevyužitých oblastí města.