V následujícím textu je zaznamenána reakce autorů Metropolitního plánu na dokument, který sepsal Ing. arch. Petrem Klápště, Ph.D., odborný asistent na ústavu prostorového plánování FA ČVUT a který měl sloužit jako pracovní materiál pro Svaz městských částí.
Reakce zpracovatele Metropolitního plánu, byla v průběhu srpna odeslána náměstkyni P. Kolínské, zde se jedná o dopracovanou verzi, z níž citujeme:
“…. Většina požadavků, které se v dokumentu vyskytují, je formulována obecným způsobem nebo založena na nepodložených předpokladech autora Ing. arch. Petra Klápště, Ph.D. a kolektivu (počet členů ani jejich jména nejsou v dokumentu uvedena) (dále jen “autoři“). V následujícím textu proto reagujeme na požadavky, které se soustředí na konkrétní část návrhu Metropolitního plánu.
Materiál je přehledem obecných pravd a proklamací kolektivu autorů, které nejsou opřeny o pečlivé studium a dobrou znalost Metropolitního plánu. Rozsáhlé pasáže textu se opakují a vytváří tak pocit dlouhého seznamu rizik pro městské části spojených s návrhem Metropolitního plánu. Doporučení městským částem neodkazují na specifickou část Metropolitního plánu ale na celou dokumentaci. Zákony a vyhlášky jsou citovány nepřesně a jejich smysl je často interpretován zavádějícím způsobem.
Ředitel IPR Praha (tzn. zpracovatel), Petr Hlaváček, byl přítomen na schůzi Svazu městských částí hl. m. Prahy, kde byl materiál předložen, a většinu výtek odborně vysvětlil. Na další setkání Svazu městských částí, kde se o dokumentu jednalo, pozván, i přes svoji žádost, nebyl. Proces zpracování a přijetí dokumentu městskými částmi, stejně jako absence odborného dialogu je na hraně kolegiální etiky.
Hodnocený dokument je pomyslně rozdělen do dvou částí lišících se obsahem i strukturou. První část perspektivou autorů popisuje, co by městské části měly požadovat v rámci konzultací Metropolitního plánu, zatímco druhá část je tvořena obecnými požadavky na územní plánování. Témata obou částí se často opakují a dokument tím působí obsáhleji než ve skutečnosti je. V předkládané reakci se postupně vyjadřujeme k jednotlivým kapitolám, především k doporučení autora označené „Co požadovat“. Aby byla reakce srozumitelnější, jsou některé pasáže z dokumentu citovány kurzívou, přesto doporučujeme mít dokument „Požadavky na kvalitu Územního plánu hl. m. Prahy“ k ruce….”
a ze Závěru reakce zpracovatele vyjímáme:
“Po podrobném přečtení a prozkoumání celého textu, se nelze ubránit zklamání ze situace, která kolem vzniku nového územního plánu Prahy vznikla. Zpracovatel se s městskými částmi několikrát sešel na pravidelných konzultacích a s těmi, které projevily zájem, i mimo tyto konzultace. S jejich problémy a obavami je zpracovatel dobře obeznámen, vedl si podrobné záznamy a evidoval seznam požadavků. V dokumentu se nicméně objevují zcela jiné okruhy výtek než ty, které zazněly během konzultací s MČ. Bohužel se zdá, že materiál se snaží rozdmýchávat spor o metodice územního plánování, který je v současnosti v Praze velmi aktuální. To je samozřejmě legitimní, avšak tato debata probíhá na jiné platformě než v rámci diskusí s městskými částmi, které jsou naopak hlavním zdrojem detailního poznání místa a jeho stavu. Také podle Metodiky zadávání územních plánů (ČVUT, 2015) představuje jeden z automaticky zakódovaných konfliktů – rozpor mezi zájmy lokálními a celoměstskými prioritami, které je také nutno vyvažovat.”
reakce_pozadavky_na_kvalitu_up