Ceny pražských bytů nejde zastavit
Politici mnohdy pro zahraničně-politické otázky zapomínají na ty domácí. Třeba na to, jak rostou ceny pražských bytů.
Ve víru nejvyšší politiky se už několik týdnů zmítá celá tuzemská politika a někomu to může připadat jako proud samoúčelných střetů. Jsme ještě svobodní, nebo se stáváme rukojmím cizí mocnosti, případně obětí mocenských her předních politiků? Řeší se tedy otázky, které se prezentují jako důležité a možná i důležité jsou, ovšem pro toho, kdo chce založit rodinu a zařídit si vlastní bydlení, je důležité něco jiného. A to už je opravdu vážná věc.
Koncem října provedli developeři průzkum cen bytů v hlavním městě a zjistili, že cena za metr čtvereční v Praze dosáhla bezmála 70 tisíc korun. Kdo tedy chce nepříliš velký sedmdesátimetrový byt, ať si připraví pět milionů, částku na úrovni patnáctileté průměrné mzdy. Praha se tak zařadila na čestné místo dokonce mezi německými městy.
I tam jdou v poslední době ceny nahoru a experti už mluví o investiční bublině. Pražské ceny se ani nepřibližují Mnichovu, nejdražšímu městu Německa s jeho šesti tisíci eury za metr čtvereční. Zřetelně zaostávají i za dalšími dvěma metropolemi, Frankfurtem a Hamburkem. S cenou překračující dva a půl tisíce eura za metr však už jsou na úrovni Berlína a Kolína, tedy nad cenovou hladinou většiny ostatních měst.
Například v Essenu koupíte byt za třetinovou pražskou cenu. Německému průměru dvou tisíc eur jsou ovšem blízko i další česká města, Brno ho těsně překračuje. Jak to ti Češi mají koupit, když mají třikrát nižší plat než Němci, to napadne každého a nemusí být realitní makléř. Není ostatně tajemstvím, že mezi těmi, kdo nakupují, je vysoké procento cizinců, především z východu.
Očekávání, že se neúnosná situace brzy změní, je možné předem označit za marné. Němci si stěžují na investiční bublinu při cenovém růstu o desetinu ročně, v Praze vyrostly ceny za poslední rok o pětinu, přesto se o investiční bublinu nejedná. Byty prostě nejsou, nic víc za tím není. Také se méně kupují, protože na trhu zůstaly už jen ty opravdu drahé.
Důvody jsou, stejně jako všechno v České republice, banální. Pro investory je těžké získat stavební povolení a prakticky nemožné to je v Praze, kde se během dvou let celkem třikrát změnily stavební předpisy. Neexistuje recept, jak překonat akutní nedostatek bytů, a nikdo se o to ani explicitně nesnaží. Úředníci, developeři a občané klopýtají v nepřehledném prostředí a věří, že se to tak nějak samo zlomí. Česko není nadarmo na 130. místě žebříčku Světové banky v dostupnosti stavebního povolení. A občan si může být jistý, že z výrobních a skladovacích hal, které stále vyrůstají okolo měst, stavební povolení značná část prostě nemá.
Tady je Rhodos, tady skákej, zní antické přísloví. Vychází z příběhu o náfukovi, který se chlubil, jak vyhrál sportovní hry na Rhodu, i když o něm každý ví, jak málo je zdatný. Zdejší politici se sváří o světové události, diskutují o uprchlících, o Číně, o neschopnosti Evropské unie, a když přijde na vnitropolitické záležitosti, nejde o nic menšího než o svobodu národa. Když se tedy derou do popředí, pak by jim měl běžný občan říci: tady je cena pražských bytů, tady předveďte, co umíte.
Petr Holub, Autor je komentátorem Echa 24
celý rozhovor zde:
http://www.rozhlas.cz/plus/dnesniplus/_zprava/petr-holub-ceny-prazskych-bytu-nejde-zastavit–1664557