Vznikla… závažná otázka, totiž zda kvůli průtahům nevycouvá z akce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), tedy investor zhruba 170 milionů korun !!!
Velké stavby v Hradci ohrožuje nový démon, říká si systémová podjatost
- června 2017
Hradec Králové narazil na nový fenomén, který dokáže na několik let zastavit, nebo dokonce zrušit dlouho připravované finanční projekty. Strašák má jméno systémová podjatost.
Zdržení přinejmenším o několik let a v nejhorším případě dokonce i konečná pro rekonstrukci křižovatky Mileta za více než 220 milionů. Zmrazení oprav Velkého náměstí za dalších 200 milionů. Průtahy v ostře sledované kauze kolem proměny hájovny U Dvou šraňků.
Zdržení, zmrazení i průtahy mají společného jmenovatele. Všechny tři hradecké investiční akce narazily na systémovou podjatost. |
Sousloví, na které je vedení města už vyloženě alergické, lze charakterizovat docela srozumitelně. Systémová podjatost vzniká, jestliže úředník obecního úřadu rozhoduje o věci, na níž má obec výrazný zájem. Úředník je totiž zaměstnancem obce a je na ní ekonomicky závislý. Proto může vzniknout pochybnost o jeho nestrannosti při rozhodování.
Podjatost může namítnout účastník řízení. Třeba aktivisté, kteří tímto jednoduchým způsobem zastavili rekonstrukci Velkého náměstí. Anebo krajský úřad, který v případě proměny Milety paradoxně za podjatého označil sám sebe.
A je tu další paradox: aktivisté i politici, kteří si navzájem nemohou přijít na jméno, se shodují, že podjatost je nutné co nejdříve vyřešit v zákonech. Když o problému mluví jindy hyperkorektní náměstek primátora Jindřich Vedlich (TOP 09), je znát, jak mu optika systémové podjatosti leze na nervy.
„Ta věc mě opravdu děsí a celá je naprosto absurdní. My jako představitelé samosprávy chceme mít město v pořádku a chceme o něj pečovat. Ale když tak postupujeme, jsme za to dokonce sankcionováni. To je něco neuvěřitelného,“ čilí se Vedlich.
Jako příklad uvádí nejaktuálnější krizi – přestavbu křižovatky Mileta. Tam se objevila velmi závažná otázka, totiž zda kvůli průtahům nevycouvá z akce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), tedy investor zhruba 170 milionů korun.
„Bude snad rozhodovat Čína?“ zlobí se náměstek
„Pokud je tam několik investorů, musíme uzavřít plánovací smlouvu mezi ŘSD, krajem a městem. Jenže když ji uzavřeme a splníme zákon, stát nás označí za systémově podjaté, což je naprostá absurdita. A mohla by se projevit i následujícím způsobem: účastníkem je ŘSD, což je stát. A co kdyby byl podjatý i stát? Kdo o tom bude rozhodovat? Polsko, Egypt nebo Zimbabwe? Anebo tady máme projekty evropské, přičemž jsme členy Evropské unie. To by o tom rozhodovala Čína?“ zlobí se náměstek.
Co nejrychlejší úpravu zákona navrhuje aktivista a člen spolku Kruh pro občanskou společnost (KOS) Aleš Dohnal.
„Zákon není úplně ideální, řekl bych dokonce, že je vyloženě hloupý. Mělo by se to řešit na celostátní úrovni. Třeba tím stavební úřady vyvést mimo obecní úřady, aby stály úplně mimo. Tak bychom se nedostávali do těchto neřešitelných situací,“ navrhuje Dohnal.
Zároveň však namítá, že každé hradecké podezření na podjatost bylo podloženo konkrétními důkazy: „V případě rekonstrukce Velkého náměstí je součástí spisu, že z kanceláře primátora odcházely maily na stavební úřad. V tu chvíli je přece naprosto jasné, že úřad je podjatý. To by si měl primátor uvědomit.“
Nejreprezentativnější část města v žalostném stavu
Vedlich však jakékoli ovlivňování či zásahy striktně odmítá: „My jsme úředníky žádným způsobem neovlivňovali, řízení šlo naprosto standardně. Samozřejmě je však naším zájmem rekonstruovat Velké náměstí, protože spravujeme jedno z posledních měst, kde je nejreprezentativnější část města v žalostném stavu.“
Podle něj k rozhodnutí o podjatosti posloužila vyjádření představitelů města v médiích. Tedy například slova primátora, jež současný stav náměstí považují za vřed města.
Že vedoucí představitelé města úředníky skutečně ovlivňovali, nepochybuje třeba opoziční zastupitel Martin Hanousek (ZPH): „Vedení města je v problematice systémové podjatosti zcela mimo a naopak samo má máslo na hlavě. Jednoznačně se prokázalo, že politici zasahovali do práce úředníků stavebního úřadu, aby spolupracovali proti jiným účastníkům řízení. To, že spolu vymýšleli, jak omezit účastníky z řad vlastníků a veřejnosti, je naprosto nepřijatelným zasahováním politiků – tedy samosprávy – do nezávislosti státní správy.“
Náměstek primátora se brání a opakuje, že vedení města úředníky neúkolovalo: „Stojím si za tím, že je nezadatelným právem města, stejně jako každého jiného vlastníka a stavebníka, prosazovat takovou podobu rekonstrukce, kterou považuje za optimální. Ani fakt, že odstranění současného stavu Velkého náměstí považuje vedení Hradce Králové za prioritní věc, přece neznamená, že v důsledku toho jsou všichni úředníci magistrátu podjatí a že tím bude ovlivněno jejich rozhodování.“
Ještě zamotanější je systémová podjatost, jež vrací na začátek a až na několik let vyřazuje ze hry proměnu křižovatky Mileta. Když už to vypadalo, že rekonstrukci nejvytíženější krajské křižovatky nestojí nic v cestě, s výhradami k poslední změně územního rozhodnutí se na hejtmanství obrátil spolek KOS.
O Miletě rozhodovali liberečtí úředníci
Krajský úřad se rozhodnutí dobrovolně vzdal, protože je jedním ze spoluinvestorů, řízení se proto přesunulo do Libereckého kraje a ten námitky KOS uznal. Miletou se velkou oklikou znovu zabývá jen hradecký stavební úřad. Projekt kromě jiných posudků musí získat zcela novou studii o vlivu na životní prostředí EIA. Kromě významného zdržení tak hrozí, že ŘSD svých slíbených 170 milionů raději odevzdá lépe připravenému záměru.
„Podle mě se krajští úředníci báli jakkoli rozhodnout a využili možnosti případu se zbavit. Každopádně krajský úřad v Liberci našel i další protizákonnosti než pouze systémovou podjatost,“ zdůrazňuje Dohnal.
Ten prý KOS na podjatost neupozorňoval: „Důležité jsou skutečné přešlapy jako zfixlovaná stanoviska nebo účelové ohýbání zákona. To je právě příklad Milety, kdy v řízení docházelo k nezákonnostem. S jistotou jsme věděli, že nadřízený orgán rozhodnutí zruší.“
Existuje nějaké východisko, když už se všechny strany musí shodnout, že systémová podjatost dokáže převážně jen škodit a často bývá i zneužívána? Řešení Systémové podjatosti zatím bohužel není.
„Podjatost je scestná“
„Podle mých informací se na ministerstvech pro místní rozvoj a vnitra připravuje zákonná úprava. Nemám zcela přesné informace, ale věřím, že se zákony přijmou co nejdříve,“ doufá Vedlich.
„Ten systém je nelogický a měl by se od základu změnit. A právě k tomu politici mají mandát. Třeba primátor je dlouhodobým zastupitelem krajského úřadu, který má zákonodárnou iniciativu. Pokud tedy má pochybnosti, že ten zákon je špatný, má pravomoc zákonnou změnu předložit,“ nabízí řešení Dohnal.
Primátor Zdeněk Fink se domnívá, že fenomén systémové podjatosti lze vyřešit i jinak: „Ministerstvo se snaží ukázat, že je potřeba stavební úřady dostat mimo kompetence obcí. To je podle mě hlavním důvodem, proč nyní poukazují na podjatost. Když k tomu dojde, jen to uvítáme. Podjatost je scestná.“
Vedlich se pozastavuje nad možnostmi účastníků řízení, kdy každý z nich libovolně může proces brzdit třeba i v dobré víře, anebo škodit záměrně.
„Není to jen systémová podjatost, ale i nejrůznější odvolání, posuzování krajinného rázu a podobné obstrukce. Chápu, že tu musí být občanská společnost, která by se měla vyjadřovat k přípravě staveb. Ale myslím si, že by neměla mít tak velké možnosti a zhatit prakticky kteroukoli stavbu,“ domnívá se náměstek.
Podle něj je situace čím dál horší: „Bavil jsem se s bývalými hradeckými primátory, kteří mně potvrdili, že za jejich úřadování příprava investičních akcí nebyla tak komplikovaná jako nyní. Kdyby to podobně bylo nastavené i dobách Gočára a Ulricha, nepostavili bychom v Hradci vůbec nic. O tom jsem skálopevně přesvědčen.“
Autor: Petr Záleský